Přeskočit na hlavní obsah

Američani na hokej kašlou

Brooklyn_Nets
Brooklyn Nets

Amerika je fakticky něco úplně jinýho než Evropa o tom jsem se přesvědčila už hodněkrát. Tak například před třema dny jsem se dozvěděla, že se prej v Evropě hraje hokej, jako mistrovství světa nebo co. Ehm, ehm, no fakt jsem netušila. Moje česká duše naříká: "Jako fakt?? Jako mistrovství světa v hokeji to veliký, jak tam hrajou všichni! Pamatuješ, jak ti bejvalo blbě z těch vypitejch piv na oslavu vítězství nebo prohry nebo jen tak jak jsi seděla v tý hospě a fandila." Moje americký já zase říká: "Hele kašli na to, vo co go, ne? Zase takovej fanda si nikdy nebyla tak co."

Pamatuju si na naše dávný rozhovory s Amíkem, kdy jsem si stejně jako plno jinejch Čechů naivně myslela, že v Americe znaj všichni minimálně Jágra, pokud ne celej náš hokejovej tým, přece většina těch našich "zlatejch hochů" tady hraje, ne? Jako naprostý eso v rukávu jsem pak měla MISTROVSTVÍ celýho SVĚTA v HOKEJI, to přece musí prožívat i Amík! Jako přece mu nemůže bejt jedno, že je rozsekali Švédové!! To jsem ovšem vůbec netušila, která bije, byla jsem mimo, out, ne cool a naprosto vzdálená od americký reality.

Ano, Amíkům je většinou úplnej šumák, kdo s kým, kde a jak hraje v Evropě. My jim můžeme normálně natrhnout zadek v hokeji a oni to nemaj ani v hlavních zprávách, u nás je Václavák zataženej do černýho a tady ani lidi neví, co je to mistrovství světa v hokeji. No, ne úplně všichni můj Amík ví jednu důležitou a základní věc o českym hokeji a sice, že nám to Američani při mistrovství světa hranýho v Praze natřeli. Bohužel tam v tý době zrovna bydlel, tak mu nemůžu říct, že to má špatně přeložený. Jakmile dojde v diskuzi s Čechama na hokej hned se začne vehementně zapojovat a jak je normálně zticha tak najednou pusu nezavře.

A co teda dojme Amíka? Basket!! Stejně jako většinu národa tady, potom dá ještě baseball, ale to i on uzná, že je to na televizi moc dlouhý a někdy i nudný. Jako vážně moc dlouhý? Vždyť se ta hra hraje klidně tři, čtyři hodiny, ale jenom když jsou rychlý. Tak je fakt, že jsem slyšela, že kriket je mnohem horší, prej se jeden zápas hraje klidně tři dni. No, co je oproti tomu půl dne to je fakt. Klika, že nemám doma Australana.

Pamatuju si, že když Amík bydlel v Praze, tak se svym kamarádem byli schopní nespat jen aby nezmeškali basketový play off, no měli to s tim posunem kluci těžký, ale sportovní nadšení, mládí a český pivo je drželo na nohou.

Ale jako musim říct, že ona to je docela zábava jít takhle na stadion a dívat se na zápas, chlapi tam jsou vysvalený, na mě teda dost velký a bejvá tam i dobrý jídlo, hlavně u nás v Brooklynu. Brooklyn Nets je totiž vyhlášený super jídlem, pefektnim stadionem, krásnejma dresama a logem a týmem, kterej stojí úplně za prd.  Naposledy jsem tam byla jako těhotná a hladová. Velká chyba, zápas jsem moc nesledovala, protože se tchánovi podařilo koupit zlevněně lístky do prvních deseti řad no a ty mají v ceně všechno jídlo zdarma. Tam někde jsem si nabrala základ na mejch plus třicet kilo za osm měsíců. Taky jsem si tam ale nabrala tašku plnou jídla, ketrý jsme z Amíkem pak jedli ještě dva dny. Fuj mě bylo zle.


No a co má Amerika naprosto speciálního je Světová série v baseballu, ano, taky tady jsem naivně naletěla, když jsem tohle slyšela prvně, tak jsem se chtěla vytáhnout svojí znalostí, kde všude se hraje baseball, přece vim ne? Nejsem blbá, hned jsem začala jmenovat tchánovi země světa a to bude napětí, vyhraje Indie nebo Pakistán? Tchán tehdy naprosto nechápavě:"Jako počkej, jaká Indie, to je přece Velká liga proti Národní lize." "Oboje jako americký týmy, jo?" Chtěla jsem se ujistit. No, jasně to dává smysl, proto se tomu přece řiká Světová série! New York proti Los Angeles, ty křupanko z maloměsta.

Jo, jo, kdykoliv mě začne Amík míchat z hokejem, vždycky ho upozornim na takovej malej detail, my narozdíl od jinejch máme světový mistrovství s různejma zeměma světa.

Celý mi to připomnělo historku jednoho známýho, kterej jakožto Žid musel utýct před válkou z Německa, dostal se do Ameriky a dobrovolně narukoval. No a když takhle byla jeho jednotka v Evropě, tak měli hesla, jako aby si byli jistý, že ten kterej voják jnení německej špión, tak ty hesla byly typu: "Kdo vyhrál Světovou sérii v roce 1920? Rychle, jedna, dvě, tři, střílím." No a tnehle pán vždycky tvrdil, že tyhle chvilky pro něj byly absolutně to nejhorší z války, ale na druhou stranu se z něj stal velkej znalec baseballu.

Americkej fotbal nemá cenu vůbec zmiňovat, Amíka naštěstí nebere až na nějaký velký události, ono se na to totiž vůbec nedá dívat v televizi má to tolik reklam, že to celý trvá třikrát tak dlouho. Borec si v těch elasťácích trochu popoběhne a prd ho reklama, trenér zamává další reklama. Nic pro mě, tchán si tyhle zápasy nahrává a pak se na ně dívá s Amíkem s tím, že ty reklamy přeskakujou, taky děsná pruda no a hlavně chtěji, abych u toho buď nebyla nebo mlčela. Za mě americkej fotbal velikej palec dolů. Jo a stejně tomu nebudu nikdy řikat football, schválně tomu budu už napořád řikat American football, zbytek světa taky neřiká našemu fotbalu soccer, taková já jsem rebelka.

Yankees stadión





Brooklyn Nets

Sedět až na hoře není pro lidi se závratí, ale lístky stojej dvacet dolarů

Komentáře

  1. "Borec si v těch elasťácích trochu popoběhne a prd ho reklama" :-D Na to máš koukat kvůli těm elasťákům, ne? :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. no ani to se neda, pulka z nich ti obranari jsou desne tlusty a ta druha pulka ujde, ale ona je to takova nuuuuuda :-D

      Vymazat
  2. Tyhle americký sporty jsem taky nikdy nepochopila... Ale od té doby, co mě donutili na střední ten baseball zkusit, mám docela respekt. Netrefila jsem ten pitomý míček ani jednou...

    OdpovědětVymazat
  3. Já jsem doteď ten fotbal moc nepochopila, jako pravidla. Základ jo, ale přijde mi to komplikovaný. Ale když jsme vloni jeli na svatební cestu a asi dva měsíce před tím manžel zjistil, že kvůli líbánkám propásne Super Bowl, protože jsme tou dobou zrovna byli v letadle nad oceánem, tak o tom mluvil celou dobu do svatební cesty, celý měsíc po svatební cestě a i teď mi někdy připomene, že kvůli líbánkám prošvihl Super Bowl :-D
    A je to síla, teď začala sezóna, v sobotu College Gameday a v neděli NFL a až do února...ufff. U nás teda basket nejede vůbec, sem tam baseball. Ale jsme ještě v Čechách, možná se to změní, až se odstěhujeme :-D
    A promiň, že přidávám příspěvek se zpožděním, teď jsem na Tvůj blog narazila, tak hltám vše od začátku ;-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Covid a život v New Yorku

  “A u vás je všechno otevřený?” Tak tuhle otázku dostávám už hodně dlouho a moje odpověď je pořád stejná: “U nás nebylo všechno otevřený od loňskýho března.”   New York City má 8,5 mil obyvatel a hustota zalidnění je přes 38 000 na km2, ČR má přes 1é mil obyvatel a hustotu zalidnění asi 138 na km2. Od začátku pandemie tu na covid umřelo přes 29 000 lidí, většina z nich na jaře.    Začalo to tu hodně špatně. Úplný lockdown a jediný, co ve městě, který nikdy nespí, bylo slyšet bylo neustálý houkání sanitek. Jednu dobu tu umíralo kolem 1000 lidí denně. Nikde nebyly k dostání masky, čistící prostředky a JIPky byly narvaný k prasknutí.    New York City je s přes milionem studentů největší školní distrikt v USA. Hned v březnu se zavřely všechny školy a začala pouze online výuka, školy se neotevřely do konce školního roku. Na podzim nám tu dali na výběr, hybrid nebo jen online. Hybrid znamená, že dítě chodí do školy dvakrát, třikrát v týdnu, je ve třídě se šesti až deseti dalšíma dětma a nes

Jak jsem šila roušku

Tak jako jo, nevím co je se mnou, ale řeknu vám, že ušít tu roušku je kurva těžký. Rozhodla jsem se ušít roušku. Celé Čechy to zvládají a šijí po tisících, budí se ve mě vlastenecký pud no a taky nouze, protože ty čtyři roušky, co tu máme od malířů, tak ty taky nevydrží věčně. Šicí stroj mám koupený a naučit jsem se to chtěla vždycky a jak mi to máma ukazovala loni, tak vím, že je to brnkačka. Jsem za běsnícího drnčení stroje vyrostla. To dám !! Na youtube jsem si vytipovala návod. Mařenka říká, že to je úplně jednoduchý. Amík košili nepotřebuje, má tam stejně flek.  Jdu stříhat. Měla jsem si pustit youtube až do konce, Mařka se zapomněla zmínit, že potřebuju látku o jiným rozměru než říkala Pavla na Facebooku. Amík má košili velkou. Pouštím si k tomu HBO a řeknu vám, ta Kateřina Veliká, to je dobrá minisérie. Jdu hledat jinou youtuberku. Našla jsem Jitku, ta vypadá slibně. Podle tetování je cool, nebude se s rouškama mazat a cejtím to v kost

Bakhtapur aneb první dny v Nepálu

Bakhtapur Naše nepálský dobrodružství jsme měli fakticky skvěle vymyšlený. Neb plánování je naší silnou stránkou, jediný co jsme měli věděli, bylo to, že se chceme aklimatizovat v menším městě a ne se hned vrhnout do víru velkoměsta Kathmandu. A tak jsme si předplatili malej, ale podle průvodce a recenzí naprosto skvělej rodinej B&B ve městě Bakhtapur. Ubytování nám taky nabídlo vyzvednutí na letišti. V Kathmandu jsme přistáli navečer. Prošli jsme imigračním, dostali do pasu krásný víza a teď co. Někde tam venku měl stát někdo, kdo nás má dovízt do hotelu. Jen jsme prošli branou sesypala se na nás hromada lidí. "Ne, my víme, kam jdeme. Děkujem, nechcem." Snažíme se oba vystupovat děsně sebevědomě, ale netušíme. Konečně Amík spatřil v davu toho někoho. Pán mává cedulí. Paráda. Vzládli jsme to. Sedíme v dodávce, jedem...někam. Občas se ze tmy vynoří auto, cyklista, motorka, jinak tma. "Hele, myslíš si, že nás vezou do toho našeho hotelu viď?" Napůl žertovně